Životy lidí...
Modlitba
Byla tmavá, tichá a nádherná noc. Vánek mě ovíval a já jen sledovala nebesa plná hvězd. Obklopovala mě. Všude tma, jen dohasínající ohýnek za mnou, a já přesto viděla. Viděla jsem tu nádheru kolem sebe, nade mnou zářilo na tisíce hvězd a pode mnou třpytící se řeka a já věděla,že jsi mi blízko. Potřebovala jsem cítit Tvou přítomnost a soustředit se na Tebe. Mluvila jsem k Tobě a prosila, chválila tě. Měla jsem jistotu, že jsi se mnou. Dával jsi mi jistotu. Vyslýchal jsi mě a čekal na mě. Pořád jsi mi ukazoval, že jsi všude se mnou a jak si mocný a nádherný. Viděla jsem Tě ve všem, co jsi stvořil. Moc jsem si opět uvědomila, co jsi mi dal a že věci, které mám nejsou samozřejmostí. Prosila jsem Tě o moudrost k věcem v naší třídě, jestli tam máš se mnou nějaký cíl- nechci Ti bránit. Vím, že jsem byla hodně pasivní ,ale vždyť to jsou lidi ze světa a já nevím, jak se zrovna k lidem z naší třídy chovat. Kluci by nebyli problém, jen holky. Však Ty, skrze svého Ducha, jsi mi dal sílu se za ně přimlouvat a začít je milovat, chci je milovat, tak jako je miluješ Ty. Připomněl jsi mi, že je jednoduché milovat Ty, kteří milují mě. A mně to došlo - i ony potřebují Tvou lásku, ne že bych to před tím nevěděla, ale zvlášť jsem se za ně nepřimlouvala. Vím, že modlitby mají velkou moc a měníme jimi to, co se tu bude dít.Najednou ze mě opadla část smutku. Připomínal jsi mi, že na nic nejsem sama, taky to, že jsi umíral za každou mou slabost. Ty si nechceš povolávat silné, ale slabé! Ti kteří tě potřebují, ti budou vyvýšeni. To ustoupila i taková né moc přiznavatelná slabost z dnešního dne. Vypadalo to jako hračka, téměř všichni ji zvládli, ale já nemohla, vždyť jsi tam byl.. V tu chvíli, vlastně i potom, mi to bylo v celku jedno co si řeknou ostatní, prostě jsem se na to necítila a strach byl silnější. Však Ty jsi mě kvůli mému nedostatku neodstrčil ani neodsoudil a přijal mě s otevřenou náručí, utěšoval mě prostě byl se mnou a nemusela jsem chodit daleko. Díky za ten čas, za Tvou výchovu.
Haleluja!Míša C.